Vyberte jazyk:

Call centrum
234 092 851
Po-Pá: 8:00 - 16:00

Tituly dle zaměření

Tituly dle určení

Nová Botanika

Časopis Nová Botanika přináší zajímavosti ze světa rostlin. Objevujte krásu a rozmanitost rostlin. Poznejte nejnovější technologie a objevy. Inspirujte se tipy pro vaši zahradu. Seznamte se s výsledky vědeckého bádání. Navštivte botanické zahrady. Vyzkoušejte tradiční i méně známé léčivé rostliny. To vše a mnohé další na vás čeká v časopise Nová Botanika. Poznejte svět rostlin, jak jej neznáte.

NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE?
Obsah podzimního čísla Nové Botaniky 2021/2, které vychází 15. listopadu 2021

Citrusy – poklady mezi vonnými rostlinami

Vůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.

Aloe Sokotry a jejich etnobotanické využití

Aloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje téměř 600 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?

Papája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů

Papája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.

Hibernující semena

Rostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?

Bakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť

Znáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny patří do odlišných čeledí, liší se svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků. Proč je nepoznat blíže?

Domestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka

Domestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k chovu či pěstování. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.

Blízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin 1. díl.

Z hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v prvním díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.

Zapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii

Dvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele, jejichž využití by mohlo být do budoucna velice zajímavé.

Karotenoidy – sekundární metabolity nezbytné pro život na Zemi i jako významná složka potravy

Karotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, jak nejlépe zacházet s jejich dostupným zdrojem, jablky, aby jejich účinek byl co nejvyšší.

Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu

V současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.

Houby Zemské brány

Tentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat.

Rostliny a zasolení

Rostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?

Tritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí

Člověk křížil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?

Pěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka?

Některé rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.

Masožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská

Darlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím kobří lilii.

Novinka

Vydavatel: Botanica Nova, z.s.
Periodicita: 2 za rok
Aktuální číslo: 1/2022


Tisk
Varianta Čísel Dárek k předplatnému Cena na stánku Ušetříte Vaše cena
Roční předplatné
Předplatné zahrnuje 2 tištěná čísla ročníku 2021 včetně e-archivu ročníku + 4 předchozí e-čísla (2019 + 2020) v rámci e-archivu jako bonus + jedno e-číslo jako bonus pro přátele. Celkem předplatné zahrnuje 2 tištěná a 6 e-čísel.
2 380.00 Kč
Dvouleté předplatné
Předplatné zahrnuje 4 tištěná čísla 2021 + 2022 včetně e-archivu daného ročníku + 6 předchozích čísel v elektronické verzi (ročníky 2018, 2019, 2020) jako bonus + tři e-čísla jako bonus pro přátele. Celkem předplatné zahrnuje 4 tištěná čísla a 10 e-čísel.
4 680.00 Kč
Elektronické předplatné
Elektronické předplatné zahrnuje 2 e-čísla Nové Botaniky ročníku 2021 + 4 e-čísla ročníků 2019 a 2020 jako bonus - vše v elektronické podobě (pdf).
2 225.00 Kč
Popis
Harmonogram vydávání
Archiv
Informace vydavatele

Popis

Časopis Nová Botanika přináší zajímavosti ze světa rostlin. Objevujte krásu a rozmanitost rostlin. Poznejte nejnovější technologie a objevy. Inspirujte se tipy pro vaši zahradu. Seznamte se s výsledky vědeckého bádání. Navštivte botanické zahrady. Vyzkoušejte tradiční i méně známé léčivé rostliny. To vše a mnohé další na vás čeká v časopise Nová Botanika. Poznejte svět rostlin, jak jej neznáte.

NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE?
Obsah podzimního čísla Nové Botaniky 2021/2, které vychází 15. listopadu 2021

Citrusy – poklady mezi vonnými rostlinami

Vůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.

Aloe Sokotry a jejich etnobotanické využití

Aloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje téměř 600 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?

Papája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů

Papája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.

Hibernující semena

Rostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?

Bakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť

Znáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny patří do odlišných čeledí, liší se svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků. Proč je nepoznat blíže?

Domestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka

Domestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k chovu či pěstování. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.

Blízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin 1. díl.

Z hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v prvním díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.

Zapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii

Dvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele, jejichž využití by mohlo být do budoucna velice zajímavé.

Karotenoidy – sekundární metabolity nezbytné pro život na Zemi i jako významná složka potravy

Karotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, jak nejlépe zacházet s jejich dostupným zdrojem, jablky, aby jejich účinek byl co nejvyšší.

Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu

V současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.

Houby Zemské brány

Tentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat.

Rostliny a zasolení

Rostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?

Tritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí

Člověk křížil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?

Pěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka?

Některé rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.

Masožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská

Darlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím kobří lilii.


Mohlo by vás zajímat také:

Interiéry
Jedná se o jediný český odborný magazín určený interiérovým designérům, architektům, výrobcům...
Periodicita: 3 za rok
Aktuální číslo: 2022/01
  Novinka   Předplatné od 350.00 Kč

Český instalatér
Periodicita: 6 za rok
Aktuální číslo: 6/2021
    Předplatné od 276.00 Kč

Hypnóza
Ročenka, která se zaměřuje na popularizaci hypnoterapie a hypnózy. Seznamuje široké čtenářské...
Periodicita: 1 za rok
Aktuální číslo: 2021/01
  Akce   Předplatné od 60.00 Kč
Ušetříte 57%